Turistické cíle v okolí obce Plískov

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.

Dům čp. 64/III byl postaven při šťáhlavské silnici před rokem 1869 jako pozdně klasicistní stavba. V letech 1869–1904 tu byla správa mirošovských černouhelných dolů. Roku 1909 byla přestavěna podle projektu Bohuslava Ryšavého do podoby zámečku v neorenesančním stylu. Dnes úřadovna Policie ČR.

Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.

Původně gotická tvrz ze 13. st., královský hrad. Majitelem pánové ze Žerotína a 14. st. král Václav IV. 15. st. tvrz přestavěna na zámek. Od r. 1525 majitelé páni z Říčan. Poslední majitel Jindřich hrabě Schaumburg v r. 1929 prodal zámek státu.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Původní barokní kaple neznámého zasvěcení z 18. století stávala před Rokycanovým domem. Od r. 1964 byla památkově chráněna. Přesto byla v říjnu 1986 zbourána. V roce1992 byla postavena její zjednodušená replika. V interiéru je instalován původní litinový krucifix, který se dochoval ze staré kaple.

Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857. Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné. Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena. V r. 1994 byla prohlášena chráněnou kulturní památkou.

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.

Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit Bernard Ignác Martinic. Dokončena byla za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Barokní oltář upraven na počátku 18. století.