Turistické cíle v okolí obce Plískov

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Kovová vyhlídková věž elegantního tvaru ve tvaru válce o výšce 28 m se 142 schody, jehož plášť se rozšiřuje směrem k základně, vybudována na vrchu Kotel u Rokycan v letech 2013-2014 podle návrhu Bc. Evy Králové a projektu Ing. Václava Hatlmana. Od května 2014 volně přístupná.

Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.

Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Přízemní trojlodní klasicistní stavba od neznámého autora s dominantním trojúhelníkovým štítem a původními dveřmi pochází z doby okolo r. 1800. Krámky v objektu fungovaly do II. světové války, poté začal objekt postupně pustnout. Rekonstrukcí na moderní komerční prostory prošla budova po roce 1991.

Areál právovárečného (měšťanského) pivovaru čp.146/II vybudovala na samém počátku 20. století místní stavební firma Bohuslava Ryšavého. 17.12. 1901 zde byla uvařena první várka. Výrobní kapacita pivovaru byla 3000 hl/rok. V r. 1927 zde byla ukončena výroba a areál slouží od té doby jako sklady.

První opevnění Rokycan je z let 1293-1295, r. 1399 doloženo kamenné opevnění města s baštami a vodním příkopem. Doloženy 4 brány a 2 branky. Hradby několikrát poničeny v letech 1421, 1619 a 1639. Od 18. století ustupují výstavbě města. Dnes dochováno torzo u kostela.