Turistické cíle v okolí obce Líšná

Kostel sv. Tomáše v Hudlicích vybudován v podobě orientované novorománské trojlodní baziliky v letech 1874-1876 podle plánů J. Jirusche na místě starého dřevěného kostelíka. Má obdélný presbytář, postranní kapli a sakristii a západnímu průčelí dominuje výrazná věž. Vnitřní zařízení z 19. století.

Nevelký novorománský kostelík sv. Václava byl na návsi v Líšné postaven v letech 1869-1870 podle plánů Václava Zoufalého. Má obdélnou loď a sakristii, polygonálně ukončený presbytář a hranolovou věž ve vstupním průčelí. Zařízení je historizující z doby stavby. Kostel je využíván jen příležitostně.

Barokní kostel z r. 1720, který nechal vystavět hrabě Kazimír z Kupferwaldu. Jeho stavitelem je Jakub Auguston. Před kostelem stojí pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.

Jednolodní obdélný barokní farní kostel z doby před rokem1780. Nejstarší součástí vybavení je barokní oltář Panny Marie s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Ve výbavě je i renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Klasicistní zámek z roku 1820. V letech 1865–1866 ho dal přestavět kníže Max Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Dnes zámek slouží jako ústav pro zdravotně postižené.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.

Pozdně gotická tvrz připomínaná r. 1532, přestavená po r. 1571 na renesanční zámek. Za třicetileté války vypálen. Opraven Netolickými z Eisenbergu po r. 1754. Necitlivá přestavba po r. 1945. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.