Turistické cíle v okolí obce Líšná

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.

Malovcové vystavěli raně barokní zámek. Poč.18.st.přestavěn ve stylu vrcholného baroka Kazimírem Ferdinandem z Kupferwaldu a jeho ženou Ludmilou Konstancií. R.1849 vyhořel a přestavěn do dnešní podoby.

Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.

Terénní pozůstatky tvrze, doložené k r. 1418 za Lvíka z Jivjan. Roku 1573 se při prodeji poplužního dvora a vsi uvádí tvrz jako opuštěná. Dochovalo se jádro tvrze na pahorku chráněném rybníky a vodním příkopem s valy, zbytky zdiva již nejsou patrny.

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Přírodní rezervace (PR) Jezírka součást CHKO Křivoklátsko vyhlášená v roce 1995 se nachází na obou březích Zbirožského potoka nedaleko od ústí do Berounky.

První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Barokní pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1727. Nechal ji vytvořit hrabě Kazimír Ferdinand z Kupperwaldu s manželkou Ludmilou Konstancií rozenou hraběnkou z Bubna a Litic. Jedná se o hodnotné sochařské dílo, jednu z dominant náměstí. Socha je památkově chráněna od roku 1958.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.