Turistické cíle v okolí obce Drahoňův Újezd

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.

Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit Bernard Ignác Martinic. Dokončena byla za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Barokní oltář upraven na počátku 18. století.

Roubená lidová stavba kaple se zvoničkou v Těškově pochází z doby kolem r. 1800. Počátkem 21. století prošla celkovou rekonstrukcí, při níž byla odstraněna omítka na stěnách a r. 2009 byl do ní instalován nový zvon s elektrickým pohonem. Před ní stojí kovový krucifix na kamenném podstavci.

Barokní kaple byla postavena r. 1725 dle návrhu arch. Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavbu zadal patrně plaský cisterciácký klášter, kterému obec patřila a pro který Santini zbudoval mnoho staveb. Pův. malá trojboká kaple byla při přestavbě r. 1865 rozšířena přístavbou nové obdélné lodě.

Kaple sv. Jana Křtitele v Hodyně je barokní stavbou vybudovanou z popudu opata plaského kláštera Silvestra Hetzera roku 1751. Nahradila starší svatostánek zmíněný poprvé roku 1558. Dnes má opravený štít, ale interiér je, podle literatury, zdevastován.

Gotická obdélná hřbitovní kaple s trojbokým závěrem, gotickými okny a portálem. V kapli je socha sv. Prokopa z konce 14. století a nástěnné malby J. Scheiwla. Byli zde pohřbíváni karlštejnští děkani, kteří od r. 1671 pobývali na zdejším zámečku.

Barokní hřbitovní kaple z roku 1713 byla postavena na louce manželů Duchcovských, na které se od roku 1680 pohřbívaly oběti epidemií. V roce 1835 kapli poškodil požár a již roku 1836 byla nákladem měšťana Václava Vojtěcha Duchcovského opravena. Památkově chráněna je od května 1958.

Klasicistní kašna s osmibokým kamenným ohrazením a středovým sloupkem z roku 1863. Původně zde bývala kašna dřevěná, která stávala poněkud západněji. Roku 1863 byla kameníkem T. Nechutným přestavěna a roku 1864 byla přenesena na současné místo. V roce 2007 byla opravena.

Památkově chráněná kamenná klasicistní kašna z roku 1827. Jako zdroj vody sloužila do otevření městského vodovodu v roce 1924. V srpnu 1951 byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím. V roce 1997 byla rozebrána, restaurována a v září 1997 se vrátila na své původní místo.

Pískovcová kašna z druhé poloviny 19. století (snad z roku 1870). Má tvar šestiúhelníku se spodní okosenou a horní profilovanou hranou. Uprostřed je polygonální pilíř ukončený mělkou mísou. Od šedesátých let 20. století sloužila jako květinová mísa. Roku 1992 byla restaurována a obnovena jako kašna.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Augustiniánský klášter s kostelem založil r. 1263 Oldřich Zajíc z Valdeka. Za husitských válek byl vypálen, obnoven r. 1469. V pol. 16. stol. pustý. R. 1676 barokně přestavěn (arch. D. Canevalle). V l. 1830-1886 opraven kostel a obnoven klášter. R. 1950 byl klášter zrušen. R. 1990 vše vráceno řádu.