Turistické cíle v okolí obce Chlum

Dvůr plaského kláštera jehož část, sloužící k ubytování opata, je někdy nazývána zámečkem. Byl postaven v letech 1752 - 1764 opatem Silvestrem Hetzerem a Fortunatem Hartmanem. V západní části dvora stojí obytný zámeček s kaplí sv. Floriána.

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Nevelká barokní kaple byla postavena roku 1734. Roku 1819 byla rošířena do současné podoby. Stojí u hlavní silnice z Mostu do Plzně na travnaté návsi mezi stromy.

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.