Turistické cíle v okolí obce Rabštejn nad Střelou

Bývalý kříž v polích mezi kaštany je neznámého stáří. Zničen v poválečné době, zachován pouze hranolový sokl s nápisem IHS. Dne 31.8. 2019 zde byl instalován kříž z nedalekého místa U siláže.

Bývalý lom na žulu byl využíván do sedmdesátých let minulého století. Je tvořen dvěma spojenými vodními plochami a jednou samostatnou. Poté byl oblíbeným místem ke koupání a rybaření. Dnes je z něj čerpána voda pro potřeby místního zemědělce.

Jesenické celní kolo je kamenný kruhový monolit s vytesanými kříži po obou stranách, údajně pocházející ze 17. století, upozorňující na povinnost zaplacení poplatku za použití cesty. Jeho význam ale není s jistotou známý, mohlo by jít také o smírčí kámen postavený v místě, kde údajně býk zabil ženu.

Zámek, postaven na počátku 18. stol. na místě původního hospodářského dvora poprvé zmiňovaného r. 1193. Původně patřil plaskému klášteru.V r. 1577 prodává řád dvůr Mikuláši Kozelkovi z Hřivic, který si zde postavil tvrz, zanikla r. 1672.

Na místě gotického hradu postavil Mikuláš z Lobkovic renesanční zámek. R. 1708 byl barokně přestavěn. 1856-8 za Lažaňských z Bukové prošel barokní přestavbou. Zámek je dvou i jednopatrová budova, východní křídlo má arkády s křížovou klenbou.

Hradiště stojící na ostrožně nad ohbím řeky Střely, na kopci zvaném U Střelnice, v dřívějších časech Lindenberg, není dosud datováno. Roku 1982 zde provedli zjišťovací sondy Dana a Jaroslav Baštovi. Nalezli zbytky mazanice a část kamenného drtidla.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Barokní dvůr dal postavit v l. 1730–1734 cisterciácký klášter v Plasích dle arch. návrhu J. B. Santiniho. V l. 1927 a 1932 poškozen požárem, poté opraven. Po r. 1945 v majetku státu chátral. Po r. 1989 byla započata rekonstrukce, ale byla přerušena. Nový majitel v opravě nepokračuje a objekt chátrá.

Barokní zámek byl původně tvrzí kterou r. 1543 založil Viktorin Šanovec a která byla r. 1639 vypleněna. Na jejím místě v l. 1710–16 nechal opat E. Tyttl postavit nový barokní dvůr. Stavitelem byl M.O. Kondel. Po r. 1989 dvůr vrácen rodině Brčkově.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.

Barokní budova fary postavena v roce 1756. Jednopatrová budova obdélného půdorysu, krytá mansardovou střechou. V přízemí částečně zachovány lunetové klenby. Barokní architektura dobré uměleckohistorické hodnoty, majitelem zanedbávaná. Památkově chráněná.