Turistické cíle v okolí obce Rabštejn nad Střelou

Zaniklý kostel Jména Panny Marie ve Velečíně byl postaven jako pseudogotický v 19. století, byl jednolodní s polygonálním presbytářem. Roku 1971 byl zbořen a na jeho místě byla postavena budova obecního úřadu. Zachovala se pouze hranolová věž.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Chátrající hřbitovní kostel. Jako farní je uváděn již před rokem 1389. Ve druhé polovině 19. stol. byl upraven v pseudorománském slohu. Dnes ve velmi špatném stavu, hřbitov je také neudržovaný s otevřenými hroby.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Na místě původního gotického kostela ze 14. století, na východním okraji města, byla v r. 1722 postavena jednolodní orientovaná barokní novostavba s osovou dispozicí, s hranolovou věží na západní straně. Kostel prošel do 19. století několika úpravami, které však nesetřely jeho barokní vzhled.

Kostel ve Stvolnech pochází z přelomu 13. a 14. století. Následky husitských válek odstranila oprava 1480–90, třicetileté války oprava 1664–77, devastaci po roce 1945 se snaží zastavit postupná obnova v posledních letech.

Doba vzniku farního kostela městečka Valeč není známa. Úpravami prošel 1614, 1694–96 (F. Barelli), 1708 byla přistavěna věž s neobvyklou helmicí. Důkladná oprava v 90. letech 20. století pokračuje doplňováním detailů.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Zchátralý kostel postavený v letech 1806–1807 v západním cípu rozlehlé návsi s jednolodní dispozici s půlkruhovým závěrem a věží v západním průčelí.