Turistické cíle v okolí obce Manětín

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.

První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.

Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.

Původní farní kostel obce Plasy byl po zrušení kláštera opuštěn. Kníže Lothar Metternich ho nechal po nabytí zdejšího panství přestavět na rodinnou hrobku, do níž byl posléze sám s mnoha dalšími příslušníky rodu pochován.

Mlýnský vrch, zalesněné žulové bradlo nad rybníkem při cestě z Blatna do Stebna, byl pravděpodobným místem srážky císařských rejtarů se vzbouřenými sedláky ze širokého okolí. K nerovnému boji došlo dvě hodiny po poledni dne 25. dubna roku 1680.

Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.