Turistické cíle v okolí obce Manětín

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Jedna z nejmenších loretánských kaplí v Čechách stojí bez jakýchkoli doprovodných staveb, obvyklých v jiných loretánských areálech, na severní výspě opyše nad mostem přes Střelu. Vznikla v 17. století, za Josefa II. byla zrušena, záhy poté obnovena.

Zaniklá vodní tvrz v Malměřicích pocházela pravděpodobně ze 14. století a v písemných pramenech o ní není žádná zmínka. Ves je poprvé zmíněna roku 1240, ale tvrz byla objevena teprve v roce 2017 mladým podbořanským archeologem Mgr. Vojtěchem Peksou.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.