Turistické cíle v okolí obce Luková

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Ranně barokní kostel nechali vystavět Anna Ludmila a Karel Jiří Michna v létech 1697 - 1718. Po zrušení řádu Karmelitánů v r. 1787 se původní farní kostel stává hřbitovním. V r. 1854 upraven arch. Ignácem Ullmannem.

Kostel v Tisu doložen již roku 1227, ve 14. století přestavěn v gotickém a roku 1782 v barokním slohu. Stojí stranou vpravo od hlavní komunikace ve směru z Blatna u Jesenice. Býval obklopen hřbitovem.

Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Kostel západně od dnešního Bochova je posledním pozůstatkem původní vsi, zaniklé po vysazení města. Vznikl snad ve 13. století, první zmínka 1356. Jako farní sloužil i novému městu do konce 15. století. Barokně upraven 1768–74, po roce 1945 zpustl.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.