Turistické cíle v okolí obce Luková

První zmínka o tvrzi je z r.1360. Roku 1620 se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Hospodářský dvůr původně ze 14. století. Od poloviny 16. století do 70. let 20. století stála v jeho západní části renesanční tvrz, přestavěná barokně po roce 1775. Severně od dvora novobarokní obytná budova statku.

Jedna z nejmenších loretánských kaplí v Čechách stojí bez jakýchkoli doprovodných staveb, obvyklých v jiných loretánských areálech, na severní výspě opyše nad mostem přes Střelu. Vznikla v 17. století, za Josefa II. byla zrušena, záhy poté obnovena.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.