Turistické cíle v okolí obce Luková

Hradiště chámské kultury stálo na úzkém skalnatém břidlicovém bradle nad řekou Střelou, východně od obce. Od západu bylo chráněno dodnes patrným příkopem a valem.

Památník padlých vybudovali r. 1920 váleční veteráni z obce dle návrhu architekta Viehmanna. Má formu otevřené čtvercové kaple ve stylu opožděné secese. Po roce 1946 byl poničen novými osídlenci, zmizely nápisové desky a symboly, připomínající německou minulost obce. Opraven v letech 1993 a 2009.

Pamětní kámen J.W. Goetha byl na návsi odhalen ke stému výročí úmrtí velkého básníka dne 17. července 1932. Po odsunu německého obyvatelstva přestal být udržován a ukradena byla také básníkova busta.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.