Turistické cíle v okolí obce Koryta

V lesíku u České Břízy se dochoval příkop po zaniklém dřevěném hradu. Písemnými prameny není hrádek přímo doložen. Jednalo se o malý šlechtický, dřevěný hrádek. Archeologické nálezy datují život na hradě do 2.poloviny 13.století.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.

Na místě staršího objektu nechal v letech 1708–10 plaský opat Tyttl podle Santiniho projektu postavit dnešní šestibokou kapli. Byla to první Santiniho stavba pro plaský klášter. Vždy stála ve dvoře (původně místní rychty).

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice v Přehořově byla postavena v první polovině 18. století. Zda měla ves, poprvé zmíněná roku 1234, starší svatostánek, dnes nevíme. K roku 1747 uvádí inventář jeden malý a jeden velký zvon. Dnes je kaple značně zchátralá.