Turistické cíle v okolí obce Dolany

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Klášter dominikánek založen roku 1712, postaven J. Augustonem ml. Kostel vysvěcen 1735. R. 1782 klášter zrušen poté zde sídlily školy různých stupňů. Dnes je zde umístěna vědecká a studijní knihovna, kostel slouží pravoslavným.

Klášter menších bratří vznikl při založení Nové Plzně roku 1295. Díky katolické orientaci města přežil husitské války, 1460 předán františkánům. Během 16. století upadl, opětovný rozmach od 17. stol. Zrušen 1950, dnes sídlo diecesních úřadů a musea.

Klášter s velkým novorománským kostelem na jižním předměstí Plzně zřídila kongregace redemptoristů v letech 1907–35. Vlastní kostel pochází z let 1908–12. Konvent rozehnán roku 1950, po roce 1990 obnovil činnost.

Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.

Hlavní hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera v Plasech byl zřízen přímo u klášterního kostela a prelatury. Jeho současná podoba je barokní, existuje však zřejmě od vzniku kláštera ve 12. století. Objekty jsou opuštěny a rychle podléhají zkáze.

Nezřetelné tvrziště v lese na břehu Kokotského rybníka. Tvrz bývala centrem vsi Kokot, která je zmíněna v roce 1358. Ves zpustla a zanikla na počátku 16. století. Archeologicky je tvrz doložena do 14. století a zanikla ještě dříve než samotná ves.

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

Komplex tří domů a modlitebny v jižní části centra Plzně, postavený pro Českobratrskou církev evangelickou v letech 1934–38 podle projektů Jaroslava Fišera.