Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Švihov
Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči doložen od r. 1384. Barokně znovu postaven r. 1691 při zachování původních částí. Přestavěn r. 1737 a upravován r. 1882. Vnitřní vybavení vesměs barokní z doby přestavby r. 1737. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.
Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.
Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.
Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.
Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.
Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.
Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.
kostel sv. Jana Evangelisty
