Turistické cíle v okolí obce Dolní Lukavice

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči doložen od r. 1384. Barokně znovu postaven r. 1691 při zachování původních částí. Přestavěn r. 1737 a upravován r. 1882. Vnitřní vybavení vesměs barokní z doby přestavby r. 1737. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.

Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.

Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Původní gotický kostel byl postaven ve 2.pol. 14.st., později barokně přestavěn. V 16.st. přistavěna sakristie a v 17.st. věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. st. Historie kostela je spojena s rodem Černínů z Chudenic. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. st. a žil zde do r. 1945.