Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.
Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.
Barokní kostel sv. Václava z r. 1735 na náměstí v Žinkovech nahradil gotickou stavbu, která rok předtím s částí městečka vyhořela a je doložena od r. 1352. Autorem projektu je patrně Fr. Ignác Prée, bohatou sochařskou výzdobu kostela i okolí vytvořil Lazar Widmann.
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
sakrální památky - kostel, chrám, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Starý Plzenec
Kostel sv. Vavřince poprvé písemně doložen r. 1239. Pův. kaple přímo přístupná z paláce hradu. Stavba zničena vichřicí r. 1818, později zdrojem stavebního kamene. V těsné blízkosti dochovány zbytky základů zvonice.
Kostel sv. Vavřince raně gotického původu prvně doložen r. 1354. Nynější vzhled pochází z barokní přestavby v 18. stol., při níž byla též přistavěna věž. Zařízení převážně raně barokní z konce 17. stol. Filiální kostel ve farnosti Starý Plzenec.
Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.
Kostel sv. Vojtěcha je v areálu zámku. Pozdně barokní stavba, šestiboká loď, obdélníkový portál s trojúhelníkovým štítem. Ve štítu socha sv. Vojtěcha. Kapli postavil syn Jiříka Kokořovce z Kokořan na počátku 17.st. Ve 2. polovině 18. st. kaple rozšířena a počátkem 19. st. přeměněna na farní kostel.
Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.
zámek - lovecký, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Šťáhlavy
Zámek postavený J. V. Czerninem z Chudenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera. Zachováno zámecké divadlo.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Řenče
Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Křenice
Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.
