Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Křimice

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

Komplex tří domů a modlitebny v jižní části centra Plzně, postavený pro Českobratrskou církev evangelickou v letech 1934–38 podle projektů Jaroslava Fišera.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí byl postaven v letech 1719-1720 nákladem opata kláštera premonstrátů v Teplé Raimunda Wilferta. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.

Gotický kostel sv. Jiří z pol. 14. století, barokně přestavěn, r. 1773 požár. Psedogotická podoba zřejmě z 1. pol. 19. století. Věže přistavěny k presbytáři, dochovaný gotický portál v jižní stěně lodi. Kostel obklopen zdí s barokními branami.