Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Doudlevce

nebo vyberte

Plzeň-Doudlevce

Plzeňský kraj,  Plzeň-město  (PM)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 5 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel německé církve evangelické/sbor Dr. Farského
327.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj
Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.
 kostel Panny Marie Růžencové
333.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plzeň-Východní Předměstí
Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.
 kostel Povýšení sv. Kříže
435.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Újezd u Svatého Kříže
Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.
 kostel sv. Jakuba Většího
454.0 m. n.m.
Prusíny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nebílovy
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
 kostel sv. Jana Křtitele
343.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Starý Plzenec
 kostel sv. Jiří
302.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj
Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.
 kostel sv. Josefa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úherce
Kostel sv. Josefa z roku 1901 postavený dle návrhů Františka J. Erharta v románském slohu. Kdysi centrem duchovního života několika okolních obcí, nyní církví nevyužíván, nachází se ve zchátralém stavu, obec Úherce projevuje snahy o jeho záchranu.
 kostel sv. Maří Magdaleny
340.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stod
Původně kaple sv. Maří Magdalény přestavěná na kostel v r. 1567, od té doby s různými pozdějšími stavebními úpravami. Kostel rekonstruován v letech 1992-96.
 kostel sv. Martina
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chválenice
Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.
 kostel sv. Martina
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Všeruby
Tribunový románský kostel ve Všerubech, obci stojící u silnice z Plzně na Karlovy Vary, leží na severozápadním okraji vsi a nelze jej přehlédnout. Byl postaven ke konci 12. století a stojí na předhradí mladšího hradu.
 kostel sv. Mikuláše
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zdemyslice
Kostel sv. Mikuláše gotického původu doložen od r. 1371, upravován v 18. a 19. stol., celkově opravován v r. 1933 a v letech 1992-1995. Při úmyslně založeném požáru r. 1953 zničen barokní hlavní oltář z r. 1719. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.
 kostel sv. Mikuláše
320.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plzeň-Východní Předměstí
Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.