Turistické cíle v okolí obce Petrovice u Sušice

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Památník připomínající osvobození Lešišova americkou armádou - 4. obrněnou divizí - dne 5. května 1945. Byl slavnostně odhalen dne 5. září 2009. Umístěn je na rozcestí naproti kapli Panny Marie.

Na složeném pilířovém podstavci nízký masivní litinový kříž s korpusem Ježíše Krista. Postaven v padesátých létech 19. století. Příklad drobné sakrální památky z poloviny 19. století. Památkově chráněný.

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Panský dům, někdy označovaný jako zámek, v centru obce ve svahu při silnici. Postaven v polovině 18. století; přestavován v roce 1793 a v letech 1801-1802. K areálu mimo vlastní budovu panského domu patří zděná stodola (jediný pozůstatek hospodářského zázemí) a zahrada s oplocením. Nyní penzion.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.