Turistické cíle v okolí obce Petrovice u Sušice

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.

Vrcholně gotická trojlodní bazilika z období před rokem 1330, upravována v 17. a 18. století. Dochovaly se četné gotické prvky, v interiéru gotické nástěnné malby, malovaný dřevěný strop a kruchta.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, z let 1240-1250, pozdně goticky upravován v 16. století a později barokně přestavován v letech 1676, 1696 a 1765. V areálu kostela hřbitovní kaple z 19. století, márnice a hřbitov; celý areál obklopuje ohradní zeď s bránou. Památkově chráněný.

Původně jednolodní klasicistní kostel z let 1802-1803 na místě původní kaple z roku 1756. Pro údajný havarijní stav byl bezohledně zdemolován v letech 1978-1979 (odstřel proveden 4. 1. 1979). Základy kostela v původním rozsahu byly obnoveny v roce 2014. Pietní místo - připomínka zaniklé stavby.

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.