Turistické cíle v okolí obce Nalžovské Hory-Letovy

Pomník místního rodáka Matěje Pavloviče, stíhacího pilota RAF, který bojoval v bitvě o Anglii. Vedle jeho pomníku stojí druhý, věnovaný Českému čtyřlístku stíhacích pilotů RAF, jehož byl součástí. Stojí na návsi u silnice procházející vesnicí.

Památník padlým vojínům v 1. světové válce v Bojanovicích. Stojí na návsi vedle kaple. Tvořen kamenným podstavcem, na kterém je deska se jmény obětí. Na podstavci pískovcový obelisk s truchlící dívkou. Odhalen v roce 1932.

Pomník obětem 1. světové války stojí naproti kostelu Zvěstování Panny Marie. Postaven péčí sboru dobrovolných hasičů s přispěním občanů a vysvěcen 10. 6. 1923.

Prof. MUDr. Václav Vojta (nar. 12. července 1917 Mokrosuky - zemřel 12. září 2000 Mnichov) byl český lékař, specializací dětský neurolog. Je autorem metody reflexní lokomoce nazývané "Vojtova metoda", která se používá k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pomník odhalen v roce 2019.

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Empírová budova radnice stojí na náměstí. Dnešní podoba je z 2. čtvrtiny 19. století. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdoryse s třípatrovou hranolovou hodinovou věží nad rizalitem, krytá sedlovou valbovou střechou s taškami esovkami. Dochovaná vnitřní dispozice. Sídlo městského úřadu.

Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.