Turistické cíle v okolí obce Nalžovské Hory-Letovy

Původně gotická tvrz v jižní straně dvora, později proběhla renes. přestavba a následně barokně přestavena na sýpku. První známý majitel byl Dobeš. Jan z Mačic škodí okolním městům a proto je tvrz v r. 1520 dobyta a vypálena, následně opět obnovena. Po stavbě zámku už pouze hospodářská funkce.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Roku 1722–23 byl opravován a barokně upraven. Po roce 1945 se stal majetkem JZD Měcholupy. Dnes je zámek v soukromých rukou.

První kamenné opevnění Sušice vzniklo v r. 1322. Druhý pás hradeb byl přistavěn za Vladislava Jagellonského. Dochovány části hradebních zdí, bašta vnější hradby a fortna.

Nárožní patrový klasicistní městský dům se středověkým jádrem a s klasicistní fasádou s balustrádou a vázami. Významný objekt náměstí Svobody, tvořící velmi vhodný protějšek Rozacínovskému domu - č. p. 48, též se středověkým jádrem a přestavěným renesančně (viz samostatné heslo). Památkově chráněný.

Patrový městský dům v západní polovině jižní fronty náměstí Svobody gotického původu, přestavěný renesančně; s dvojicí volutových štítů a s fasádou s novodobým sgrafitem - inspirované původním renesančním. Zachovány hřebínkové klenby v přízemí. Přestavován po r. 1837 a upravován v r. 1921.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

V Mlázovech původně stávala od 14. stol. tvrz. Roku 1721 nechal Jan Vilém Bernklau ze Šenrejtu postavit při tvrzi nevelký zámek. Patrovou obdélníkovou budovu s valbovou střechou ozdobenou věžičkou. Při zámku býval park.

Romanticky upravený vodní mlýn, zvaný Flossmanův, z 1. poloviny 19. století. Přízemní obytné stavení s historizujícím štítem z roku 1888 s napojenou patrovou mlýnicí. Památkově chráněný.

Zámek nechal postavit ve 2. pol. 19. stol. Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli. Jednoduchá patrová budova s hlavním průčelím zdobeným středním rizalitem ohraničeným polygonálními palastry. Okna v patře zakončená obloukem, zdobená nadokenní římsou.

Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.