Turistické cíle v okolí obce Defurovy Lažany

Je gotického původu a přiléhá k severní Pražské bráně jako součást městských hradeb. Vznikl spolu s opevněním ve 13. století, upravován pak ve 2. polovině 19. století. Patrový dům na nepravidelném půdoryse, v zadní části na půdorysu písmene "L"; krytý sedlovou střechou s valbou. Vstup z předhradí..

Městský dům stojí u Prácheňské brány. Vznikl současně s městským opevněním ve 13. století; zadní část domu přistavěna v baroku. Hradební zeď, oddělující přední a zadní část, částečně v objektu zachována. Patrový dům; v interiéru zachované klenby s výsečemi. Krytý sedlovou valbou.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

Zámek byl přestavěn hrabaty z Pöttingu v pol. 18. stol. na místě staršího zámku a tvrze. Roku 1929 zámek vyhořel, ale byl majiteli opraven. Po 2. svět. válce zámek sloužil jako škola. V současné době je soukromým majetkem.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Pamětní kámen pro český národ z roku 1805 pod Zelenou horou.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Původní cukrovar, založený baronem Františkem Hildprandtem roku 1812, byl roku 1885 změněn Ferdinandem Hildprandtem na lihovar. Před II. světovou válkou se zde vařilo i pivo. Po roce 1990 vrácen dědicům původního majitele, vyrábějí se zde ovocné destiláty.

Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.