Turistické cíle v okolí obce Defurovy Lažany

nebo vyberte

Defurovy Lažany

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 152 záznamů, 12 / 13 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Újezdec
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Újezdec
Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.
 Velký Bor
460.0 m. n.m.
hrad, přestavěno, příležitostně, Plzeňský kraj
Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.
 venkovská usedlost č. p. 15
480.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vlkonice
Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.
 venkovská usedlost č. p. 9
480.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vlkonice
Původem barokní venkovská usedlost z 2. poloviny 18. století u kaple na návsi. Usedlost se sestává z obytného stavení a hospodářské části, chlévů, stodoly a brány s vjezdem. Památkově chráněná.
 výklenková kaple
485.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Třebomyslice
Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.
 výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Budětice
Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.
 Záboří
560.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Záboří
V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.
 Zámecký mlýn
430.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.
 zámecký pivovar
Knížecí pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.
 Zavlekov
570.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Zavlekov
Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.
 Zelená Hora
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klášter
Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).
 Zelenohorská pošta
449.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Nepomuk
Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.