Turistické cíle v okolí obce Nýrsko

Železná rozhledna s dřevěným opláštěním na vrcholu Špičáku byla postavena v letech 2013-2014. Stojí u horní stanice lanovky ze sportovního areálu Špičák. Z důvodu ochrany přírody je přístupná vždy jen od 15. června do 15. září.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.

Tzv. Šumavský orloj je technická pozoruhodnost, kterou v letech 2014-2017 zhotovil amatérský hodinář Zdeněk Landa. Je umístěna v pětimetrové dřevěné věži, která stojí při silnici v centru vsi Hojsova Stráž.

Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Synagoga byla postavena v roce 1876. V komplexu budov byla modlitebna, škola a sídlo rabína. Po válce byla přestavěna a sloužila jako archiv. V současné době je zde fitcentrum a skladiště.

Synagoga v Nýrsku byla postavena roku 1797 jako náhrada za starší dřevěnou modlitebnu. Jednalo se o klasicistní budovu, detaily o její podobě se nedochovaly. Posledním rabínem byl Emil Klauber, který zde působil do roku 1938. Poté přestala být udržována a zchátralá budova byla zbořena v roce 1958.

Budova bývalé synagogy a židovské školy byla v Dešenicích postavena jako náhrada za starší modlitebnu v letech 1865 – 1866. Bohoslužebným účelům sloužila do 30. let 20. století, po 2. světové válce byla upravena na bytový dům. Při přestavbách ve 20. století ztratila budova většinu slohových prvků.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již k roku 1405. Dřevěná synagoga zde byla poprvé uváděna r. 1680, pravděpodobně ale byla starší. Zděná synagoga z roku 1808 přestala být po roce 1905 užívána k bohoslužbám, sloužila jako skladiště. Zbořena byla roku 1954, na jejím místě je dnes proluka.