Turistické cíle v okolí obce Švihov

Kostel původně gotický, je poprvé připomínán roku 1352. V 16. stol. byl upravován, rozšířena okna a přistavena jižní předsíň. Věž je z roku 1737. Konečné úpravy byly provedeny v 19. stol.

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1352. R. 1726 byly přistavěny boční kaple, sakristie a oratoř. V l. 1776-77 byl barokně přestavěn (stav. Antonín Barth). V l. 1903-04 prošel kostel celkovou opravou, kdy byla mj. klenba vyzdobena freskami (K. Thér, O. Ottmar). R. 1963 opravován.

Kostel pochází ze 14.st. Přestavěn na konci 17.st. V r.1817 požárem poškozen. V r.1818 opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem, v jihozápadním nároží věž. K presbyteriu je přistavěna kaple. U schodiště sochy sv. Floriána a sv. Notburgy.

Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.

Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.