Turistické cíle v okolí obce Švihov

nebo vyberte

Švihov

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 160 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Habartice
Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Dolní Lukavice
Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Letiny
Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nezdice
Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Švihov
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
 kostel sv. Václava
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.
 Kožich
584.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Řenče
Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.
 Kratice
540.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plánice
Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.
 Křenice
414.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Křenice
Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.
 kříž
507.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Týnec
Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.
 Květkovice
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Koloveč
Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.
 Lacembok
Hrádek, Lanzenbach, Krchleby
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Staňkov
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.