Turistické cíle v okolí obce Švihov

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Rezervace na ploše 20,52 ha v severní části Úlíkovského hřbetu Korábské vrchoviny. Vyhlášena k ochraně smíšených svahových porostů s výskytem tisu červeného. V rezervaci se nachází zřícenina hradu Netřeb. Je zde 156 tisů, nejstarší má odhadem 720 let.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.