Turistické cíle v okolí obce Švihov

Empírová návesní kaple s pamětním křížem u silnice procházející vesnicí. Zděná omítaná na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a s otevřenou předsíní v celé šíři vstupního průčelí na čtyřech sloupech. Z první třetiny 19. století. Památkově chráněná.

Poutní novogotická kaple sv. Markéty byla na vrchu nad Dlažovem a Mileticemi postavena r. 1886. Po několika vloupáních nyní bez cenného vybavení. V červenci každého roku se k ní koná pouť s bohoslužbou.

Drobná barokní kaple z 2. poloviny 18. století situovaná při silnici ke hřbitovu u kostela sv. Anny. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s pravoúhlým závěrem, s obdélným půlkruhově zakončeným vstupem s novodobou dvoukřídlou mříží a sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Původně gotický klášter z konce 13. stol. Roku 1419 byl klášter i s kostelem zničen za husitských bouří. Obnoven po třicetileté válce, 1689 znovu vyhořel. Obnoven v letech 1694 – 1707 podle projektu M.A. Gilmettiho. Kostel dnes slouží jako výstavní prostor a konvent jako centrum sociálních služeb.

Zachovalý kostel z roku 1656. Jeho stavba trvala 23 let. Při velkém požáru roku 1689 kostel prohořel a jeho vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. K obnově kostela povolán Kilián Ignác Dienzenhofer.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Ves Koryta, od r. 1331 součást bezděkovského statku, ve vlastnictví Petr z Rožmberka. Ve 14. stol. zde Sobětičtí ze Sobětiček postavili tvrz, ta koncem 15. stol. zpustla. V 18. stol. zbytky tvrze využity ke stavbě sýpky, která byla r. 1896 zbořena.

Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.