Turistické cíle v okolí obce Červené Poříčí

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Soukromá zděná rozhledna na návrší u osady Chalupy na jižním Plzeňsku je přístupná po předchozí dohodě a zapůjčení klíče. Je možno si ji i pronajmout pro krátkodobé ubytování.

Torzo renes. budovy přeměněné v 19. stol na domek č. p. 24. První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byli jejími majiteli Petr a Racek z Přestavlk, později zvaní Chlumečtí z Přestavlk. Tvrz se připomíná ještě r. 1721, ale nedlouho poté byla přeměněna na sýpku, z větší části zbořenou r. 1922 .

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Trojkřídlý barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze v roce 1708 architektem Jakubem Augustonem ml. pro rod Morfinů. V l. 1759–60 zde působil jako kapelník zámecké hudby Josef Haydn. Dnes zámek není přístupný veřejnosti.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.