Turistické cíle v okolí obce Červené Poříčí

nebo vyberte

Červené Poříčí

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 163 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 kostel sv. Václava
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.
 kostel sv. Víta
449.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Srbice
Kostel sv. Víta v Srbicích je románského původu s raně gotickými prvky, podle datace založen r. 1199, přestavován v renesanci, baroku a v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel Všech svatých
447.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kbel
Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.
 kostel Zvěstování Panně Marii (Zvěstování Páně)
451.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Koloveč
Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.
 Kožich
584.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Řenče
Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.
 Kratice
540.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plánice
Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.
 Křenice
414.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Křenice
Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.
 křížový kámen - smírčí kámen
531.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Křížový kámen - smírčí kříž : kamenná obdélníková deska s reliéfem latinského kříže. Zasazená je do vyzděného masivního spárovaného kamenného podstavce. Snad středověkého původu (?), ve starém evidenčním listě - z třicetileté války (?). U silnice pod starým mlýnem na východním okraji města.
 Křížový vrch
487.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Chotěšov
Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.
 Lacembok
Hrádek, Lanzenbach, Krchleby
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Staňkov
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.
 Lázeň
516.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chudenice
Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.
 Lázně Letiny
ostatní - palác, dům, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Letiny
Druhá lázeňská budova v Letinách byla dlouho mylně považována za letinské panské sídlo. Postavena v l. 1796-99, později sloužila jako hostinec s ubytováním, po roce 1948 jako kuchyň s jídelnou pavilonu Labe. Zbořena r. 1988.