Turistické cíle v okolí obce Slavošovice

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1533. R. 1585 byla v majetku Adama z Předenic, poč. 17. stol. přestavěna na renesanční zámek. Od r. 1686 v majetku Kolovratů, v pol. 18. stol. byla opravena Prokopem Kolovratem-Krakovským v barokním stylu. Po r. 1757 opuštěna. V 2. pol. 19. stol. zde byl zřízen pivovar.

Kaplička chránící pramen byla postavena v 17. stol., původně byla jen dřevěná. R. 1873 byla vedle postavena zděná kaple Bolestné Matky Boží (arch. Ondřej Martínek z Domažlic). Ke kapli vede křížová cesta z r. 1882. Dřevěná kaplička r. 1908 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová zděná kaple.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.

Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Patrová budova fary s atypickým řešením dispozice patra a přízemí, s hospodářským zázemím a obklopená zahradou s kamenným ohrazením. Pravděpodobně renesančního původu asi z 2. poloviny 16. století; ohrazení, pilíře brány barokní; chlévy 1. polovina 19. století. Památkově chráněná. V zahradě 2 kříže.