Turistické cíle v okolí obce Klášter Teplá

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.