Turistické cíle v okolí obce Klášter Teplá

Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Dvě sousedící národní přírodní památky, vyhlášené v letech 1962 a 1990 k ochraně vzácné flory a fauny na hadcovém podkladu mezi obcemi Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní a Nová Ves u Sokolova. Nejvzácnější zdejší chráněná rostlina je endemický rožec kuřičkolistý.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Bečovský mariánský sloup byl postaven roku 1680 nákladem Jana Adama z Questenbergu. Opraven 1891 a 1994–5, kdy byla původní socha přenesena do zámku a nahrazena kopií.

Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.