Turistické cíle v okolí obce Dobrá Voda

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

Kostel Jména Panny Marie v Otíně je stavba gotického původu z 13. - 14. století, upravená barokně kolem r. 1760 a klasicistně po r. 1839. Nyní velmi zchátralý, bez zařízení a využití, jen opatřen novým zastřešením. Kulturní památkou prohlášen r. 1958.

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.