Turistické cíle v okolí obce Dobrá Voda

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.