Turistické cíle v okolí obce Dobrá Voda

Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.

Kamenná obecní kaple neznámého zasvěcení ze druhé poloviny 18. století stála na zaniklé návsi. Měla rozměry 2,4 x 2,3 metru, rovný závěr a šindelovou valbovou střechu. Po 2. sv. válce chátrala a někdy kolem roku 1968 byla zbořena. Dochovalo se obvodové zdivo zasypané sutinami a zarostlé nálety.

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Památník padlých vybudovali r. 1920 váleční veteráni z obce dle návrhu architekta Viehmanna. Má formu otevřené čtvercové kaple ve stylu opožděné secese. Po roce 1946 byl poničen novými osídlenci, zmizely nápisové desky a symboly, připomínající německou minulost obce. Opraven v letech 1993 a 2009.

Pamětní kámen J.W. Goetha byl na návsi odhalen ke stému výročí úmrtí velkého básníka dne 17. července 1932. Po odsunu německého obyvatelstva přestal být udržován a ukradena byla také básníkova busta.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.