Turistické cíle v okolí obce Branišov

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Budova ve stylu historismu s ranými secesními prvky byla dokončena r. 1901 a od té doby jej vlastnil Franz Bachmann, který tu do r. 1945 provozoval hotel s restaurací. Po válce zde bydleli vojáci Rudé armády, po jejich odchodu byla v objektu hornická ubytovna. Od r. 2003 je dům památkově chráněný.

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Barokní kaple neznámého zasvěcení, postavena snad v 18. století. Drobná obdélná kaple s rovným závěrem a valbovou střechou. Přestala být udržována po 2. světové válce a celá desetiletí chátrala. Na počátku 21. stol. byla značně zdevastovaná, opravena o.s. Za obnovu obce Štědrá v letech 2007-2008.