Turistické cíle v okolí obce Rájov

Kladské rašeliny je název národní přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Vlastní rezervace turisticky nepřístupná.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Třech Sekerách je pozdně barokní či klasicistní stavba z let 1787-1790. Nyní filiální ve farnosti Mariánské Lázně. Kostel není památkově chráněn.

Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Chodském Újezdě je gotického původu z 14. stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1790-1792. Nyní filiální ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.

Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).