Turistické cíle v okolí obce Rájov

nebo vyberte

Rájov

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 10 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Karlovarský kraj, Bečov nad Teplou
Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.
 Třasák
613.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.
 trojiční sloup
682.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.
 Vlček
883.0 m. n.m.
přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.
 vodní nádrž Mariánské Lázně
723.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Vodní nádrž Mariánské Lázně z let 1894-1896 je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku. Leží v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora–Mariánské Lázně. Z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.
 vodní nádrž Podhora
691.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.
 Zahrádecká kyselka
585.0 m. n.m.
Berounská kyselka
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Beroun
Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.
 židovský hřbitov
689.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Karlovarský kraj, Poutnov
Malý hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století. Pohřby do konce 30. let z obcí v okolí. Dnes se ztrácí v porostu mezi lukami.
 židovský hřbitov
575.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Židovský hřbitov v Mariánských lázních je nejmladším pohřebištěm tohoto druhu v okolí. Byl založen roku 1875, ve třicátých letech minulého století byl rozšířen. Je zde pohřben filozof Theodor Lessing, zavražděný roku 1933 nacisty. Je dodnes používán. Část náhrobků pochází z Kynžvartu a Tachova.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Karlovarský kraj, Arnoltov
Židovský hřbitov byl založen snad koncem 18. stol., nejstarší náhrobek je z r. 1833. Pravidelně využíván do 60. let 19. stol., poslední pohřeb se zde konal r. 1915. Za 2. sv. války zpustošen nacisty, od té doby nebyl opravován. Zachovalo se zde 26 náhrobků rustikálního typu. Hřbitov pomalu chátrá.
 židovský hřbitov
620.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Drmoul
Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.
 židovský hřbitov
650.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Židovský hřbitov na Šibeničním vrchu vznikl snad v polovině 18. století, nejstarší doložený náhrobek byl datován 1782. Pohřbívalo se na něm do roku 1938, zřejmě za Křišťálové noci byl devastován. Dnes je v terénu téměř nezřetelný, zarostlý vegetací a zůstalo na něm jen několik fragmentů náhrobků.