Turistické cíle v okolí obce Rájov

nebo vyberte

Rájov

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 9 / 11 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 socha Petra Hapky u Zpívající fontány
620.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.
 socha sv. Anny Samotřetí
690.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Poutnov
Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.
 socha sv. Jana Nepomuckého
695.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Bohuslav
Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
640.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Krásné Údolí
Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti nechal v roce 1780 zhotovit Peter Klement z domu č. p. 30 na náměstí. Udržována byla do konce druhé světové války, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Od roku 1958 je památkově chráněna, rekonstrukce v roce 1998.
 socha sv. Jana Nepomuckého
670.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prachomety
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století od neznámého, snad místního kameníka. Světec má obvyklou podobu a atributy, stojí na hranolovém podstavci. Na přední straně je v oválném zrcadle nečitelný německý nápis. Socha je památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Norberta
670.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Klášter Teplá
Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.
 sousoší sv. Víta v kotli
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Broumov
Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.
 špitální kaple Nejsvětější Trojice
658.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.
 stará škola
685.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Teplá
Původně renesanční budova tepelské školy založená 1572 opatem Janem Mauskönigem, upravená roku 1819. Po roce 1945 sídlo městské správy.
 Stowasserova muka
740.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Louka
Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.
 Švamberk
Krasíkov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kokašice
Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.
 Svatovítský zámek
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Broumov
Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.