Turistické cíle v okolí obce Prameny

Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.

Stavba z počátku 18. století v severovýchodním rohu tepelského náměstí naproti závěru farního kostela. Dnes slouží jako sídlo lesní správy.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.