Turistické cíle v okolí obce Prameny

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Betonový obloukový most z let 1934–5 (Ing. arch. Adolf Benš) přes údolí Ohře na západním konci starého města nahradil řetězový most, postavený 1834–6 (Ing. L. Wöllner). Proti svému předchůdci svým masivním zjevem negativně ovlivnil panorama města.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.

Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.

Barokní socha vytvořená na objednávku Jana Kryštofa Kuhna neznámým sochařem. Původně stávala u Vodní brány, u starého dřevěného mostu přes řeku Ohři. Podstavec je zdoben latinským citátem s chronogramem 1828. V dolní části podstavce je reliéf ležícího sv. Jana Nepomuckého.

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti nechal v roce 1780 zhotovit Peter Klement z domu č. p. 30 na náměstí. Udržována byla do konce druhé světové války, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Od roku 1958 je památkově chráněna, rekonstrukce v roce 1998.