Turistické cíle v okolí obce Kopaniny

Dřevěná rozhledna vysoká 19 m stojí na 757 m n. m. vysokém stejnojmenném kopci. Vystavěna stavitelem Ernstem Schüllerem podle návrhu architekta Gustava Zimmermanna. Slavnostní otevření se konalo 29. 11. 1931. Od r. 1968 byla věž pro návštěvníky uzavřena. Z místa je kruhový výhled.

Barokní obdélná stavba z r. 1776 se sedlovou střechou, krytou eternitovými šablonami. Zadní část zaoblená. Nad vchodem malý sanktusník bez zvonu, s kovaným křížem. Dveře (jen mříž) a okna chybí, zachována pískovcová ostění. V chudém interiéru pouze jednoduchá výzdoba. Zchátralá kaple čeká na opravu.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Specifické postavení Ašska v rámci Čech způsobilo, že tu nebyla po r. 1627 zakázána nekatolická vyznání. Tak mohl být v 80. letech 17. stol. v Podhradí u Aše postaven nový protestantský kostel, obnovený v 90. letech 20. stol. po poválečné devastaci.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Hazlově je barokní stavba z let 1687-1688 s využitím románské a raně gotické stavby z 13. stol. Nyní filiální ve farnosti Aš s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Libé je gotického původu z počátku 15. stol., přestavěn barokně v letech 1753-1754. Nyní filiální ve farnosti Františkovy Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Novorenesanční kostel byl postaven na místě původního dřevěného barokního kostela (postaven r. 1780, r. 1867 zbořen). V l. 1867-1872 byl postaven nový kostel (stavitel arch. K. Wiedermann). Oltářní obraz sv. Mikuláše z r. 1869. Původní zvony byly zrekvírovány za 1. svět. války, nové zvony z r. 1922.

Barokní kostel sv. Ondřeje vznikl přestavbou pův. pozdně románského kostela (1188). V roce 1734 byl barokně přestavěn, z románského kostela byla zachována jen věž. Roku 1856 byl kostel i s věží upraven do současné podoby. Kostel patří mezi národní kulturní památky ČR.

Hodnotný původně gotický kostel ze 14. století, vkomponovaný do prostoru městského hřbitova. Zachován čtyřboký presbytář, jižní vstupní portál a křížová žebrová klenba se středovým svorníkem z 15. století. Přestavěn v 18. století. V interiéru dřevěný trámový strop. Památkově chráněný.