Turistické cíle v okolí obce Horní Luby

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Specifické postavení Ašska v rámci Čech způsobilo, že tu nebyla po r. 1627 zakázána nekatolická vyznání. Tak mohl být v 80. letech 17. stol. v Podhradí u Aše postaven nový protestantský kostel, obnovený v 90. letech 20. stol. po poválečné devastaci.

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Novorenesanční kostel byl postaven na místě původního dřevěného barokního kostela (postaven r. 1780, r. 1867 zbořen). V l. 1867-1872 byl postaven nový kostel (stavitel arch. K. Wiedermann). Oltářní obraz sv. Mikuláše z r. 1869. Původní zvony byly zrekvírovány za 1. svět. války, nové zvony z r. 1922.