Turistické cíle v okolí obce Teletín

Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v druhé polovině 16. století. Majitelé se často střídali, a tak má zámek bohatou historii. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně a je pravděpodobně bez využití.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Památník Josefa Suka je umístěn v jeho letním domku v rodných Křečovicích. Domek postavil r. 1895 otec slavného hudebního skladatele a houslisty. Rodina ho i se zařízením pak r. 1951 odkázala státu. Nyní je ve správě Národního muzea-Českého muzea hudby.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.