Turistické cíle v okolí obce Teletín

Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.

Kostel sv. Václava byl postaven v roce 1732 na místě staršího románského kostela. Pseudorománská věž postavena v r. 1870. Pozdně got. deskový křídlový tzv. Mokropeský oltář dnes v depozitáři Pražského arcibiskupství.

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Kostel sv. Zikmunda byl v gotické podobě postaven r. 1360, do r. 1639 byl farním. Současná podoba pochází patrně z 1. poloviny 19. stol., kdy byla pořízena také většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Starý Knín. Kolem kostela udržován malý hřbitov.

Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Zříceniny hradu poprvé zmiňovaného r. 1318. Ve 2. pol. 15. st. připojen k blízkému Konopišti. Zanikl patrně v době poděbradských válek. Ještě r. 1495 se však připomíná jako tvrz.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.