Turistické cíle v okolí obce Nadějkov

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Tvrz v písemných pramenech není zmiňována. Dříve zde stávalo sídlo vladyků Lovčických, zřejmě lovecký hrádek, po jehož zániku byla patrně vystavěna tvrz. R. 1513 se na Lovčicích zmiňují rytíři z Pohnání, Jan, Jiřík a další. R. 1570 Lovčice koupil Jan Skákalík. Dnes je tvrz užívána k bydlení.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.