Turistické cíle v okolí obce Nadějkov

Atypický balvan označovaný jako obětní kámen s řadou proláklin. Nejvyšší místo sahá zhruba 135 cm nad okolní terén, prostornou svrchní plochu doplňují tzv. obětní mísy.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Po r.1667 jezuité přestavěli tvrz na zámek. Od r.1773 patřily Opařany studijnímu fondu a r.1825 je koupil rodu Paarů. V roce 1889 prodáno Zemskému výboru a zřízena psychiatrická léčebna pro dospělé. Psychiatrická dětská léčebna je v areálu doposud.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.