Turistické cíle v okolí obce Dub

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Pozdně barokní jednopatrový zámek, radikálně přestavěn roku 1919 M. Blechou. Interiér byl po válce upraven pro potřeby ústavu sociální péče. Dnes je opět v soukromých rukou, nedávno procházel celkovou rekonstrukcí. Kolem zámku je rozsáhlý park.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.