Turistické cíle v okolí obce Mlýny

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Pivovar založen roku 1528 Oldřichem Španovským z Lysova. Zikmund Myslík z Hiršova jej věnoval karmelitánům. Barokní areál byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn v historizujícím slohu. Po válce znárodněn. Výroba byla ukončena v roce 1969. Od roku 2011 je areál památkově chráněn.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Antonín Sova byl český básník a spisovatel. Narodil se Pacově. Jeho pomník stojí v parku před zámkem. Autorem je Jan Vítězslav Dušek. Vytvořil jej v roce 1938. Původně umístěn před muzeem, přenesen po r. 1945 na současné místo.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem z hrubozrnného kamene stojí na žulovém sloupu z r. 1701. Barokní skulptura, umístěná na upraveném prostranství, je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.